Na oddělení NIP pro děti v hořovické nemocnici dochází zdravotní klauni pravidelně jednou týdně, a to každý pátek. Svojí přítomností rozveselí a pobaví všechny děti na oddělení, každému pacientovi vyhradí svůj čas. Klauni pracují s různými pomůckami, hračkami, vůněmi, jsou aktivní i klidní, dokáží rozesmát i uklidnit, vždy podle toho, jak si to situace žádá. „Na práci s dětmi se nemohou dopředu připravit, nikdy neví, v jaké náladě se bude daný pacient zrovna nacházet. Jejich návštěva je hodně o improvizaci a empatii. Během několika málo chvilek, kdy vstoupí do pokoje, musí vycítit, jaká komunikace s pacientem bude ta správná a žádaná,“ objasňuje primář NIP MUDr. Daniel Blažek.
Zdravotní klauni nenavštěvují na oddělení NIP pro děti jen malé pacienty, nýbrž se začali zaměřovat i na personál, který se o děti stará. „V prostředí, jako je NIP pro děti, kde se lékaři starají o pacienty, kteří často nevykazují promptní výrazné zlepšení a jejich zdravotní stav někdy stagnuje, nebo se dokonce i přechodně horší, by mohli lékaři a zdravotní sestry i další personál po čase propadnout určité skepsi. Existuje nemálo případů, kdy kolegové z podobných oddělení prošli syndromem vyhoření a museli tuto práci opustit,“ vysvětluje situaci Blažek.
Zdravotní klauni vědí, že když budou lékaři a všichni, kdo o děti pečují, v dobré náladě a psychické kondici, bude se to pozitivně odrážet i na náladě hospitalizovaných dětí. Stejně tak je důležité, aby si občas i personál vyzkoušel na vlastní kůži, co děti zažívají a jak to na ně působí.
Nedávno jeden páteční den věnovali klauni právě lékařům, sestrám a všem terapeutům z oddělení NIP. Ti mohli tak na sobě vyzkoušet, jaké to je procházet muzikoterapií. Nechat na sebe působit mocnou sílu zvuku jednotlivých nástrojů a při tom se oddávat relaxaci. Krátké sezení nezabralo každému více než půl hodiny, ale všichni zúčastnění se shodli na tom, že to byl nevšední, silný, moc příjemný a uklidňující zážitek.
Zdravotní klauni jsou i v úzké spolupráci s herními terapeuty oddělení. Aby tyto nelékařské techniky fungovaly co nejlépe, je nutné, aby spolu byli všichni sladěni a vzájemně se doplňovali. Na pravidelných schůzkách se setkávají kromě zdravotních sester i speciální pedagogové, fyzioterapeuti, herní terapeuti nebo například ergoterapeuti.
Společně s dětmi pracují hlavně na předškolní a školní výuce, ale věnují se i zlepšení psychomotoriky, učí děti lepší nonverbální komunikaci a samozřejmě se s dětmi věnují i zábavě.
