Zákaz návštěv ve zdravotnických zařízeních vede k osamělosti a k prohlubování nejistoty a strachu jak u pacientů, tak u jejich nejbližších. Někteří pacienti jsou u nás hospitalizováni i delší dobu a tak se může stát, že své nejbližší nemohou vidět i několik dnů či týdnů.
„Při nedostatku osobního kontaktu mezi blízkými dochází po čase k rozvoji sklíčenosti, kterou prožíváme bolestně,“ říká Mgr. Vendula Hakenová, klinická psycholožka hořovické nemocnice a dodává: „U hospitalizovaných pacientů a jejich blízkých se může v důsledku zhoršení psychického stavu rozvíjet smutek, neklid či nepřátelské chování. Blízké láskyplné setkání je obtížné nahradit jen telefonickým kontaktem, zvlášť když se jedná o pacienty, kteří nejsou schopni samostatně používat komunikační média, hůře slyší a obtížně se orientují v nové situaci. Je jen logické využití současných možností a umožnit pacientům a jejich blízkým vizuální i zvukový kontakt. Chtěli jsme podpořit hospitalizované pacienty, pokud jim zdraví a jejich samostatnost dovolí, aby využívali dostupné komunikační prostředky a byli v pravidelném kontaktu s blízkými a přáteli, aktivně vyhledávali pacientské skupiny a udržovali si sociální kontakty a mezilidské vztahy.“
K zajištění možnosti vzdálené komunikace pacientů s jejich nejbližšími jsme zakoupili několik tabletů, ve kterých je nainstalována široká škála komunikačních programů jako je např. Whatsapp, Skype, Messenger apod. Klíčovým v zajištění komunikace je podpůrný paliativní tým v nemocnici a jeho jednotliví členové. Koordinaci má na starosti naše sociální pracovnice Bc. Lada Hýlová, u které se požadavky na zajištění takové komunikace sbíhají z obou stran. Tedy jak ze strany zdravotníků, kteří se starají o hospitalizované pacienty, tak ze strany příbuzných, kteří se na ni mohou obracet. Individuálně je pak stanoven konkrétní termín setkání a také aplikace, která bude pro komunikaci použita.
„Komunikace hospitalizovaných pacientů s rodinnými příslušníky, obzvláště v dnešní době je velmi omezená a pocity nejistoty, strachu a osamělosti se objevují na obou stranách. Již v jarní vlně pandemie jsme si vyzkoušeli tento způsob komunikace u našich dlouhodobě hospitalizovaných dětských pacientů na oddělení DIOP ve chvílích, kdy pečující nebyl přítomen u svého dítěte. Ověřili jsme si, jak moc důležité je blízkou osobu vidět a mít možnost na ni mluvit, ač zdravotní stav třeba neumožňuje oboustrannou verbální komunikaci,“ popsala MUDr. Mahulena Exnerová, vedoucí lékařka podpůrného a paliativního týmu a iniciátorka projektu distanční formy komunikace v hořovické nemocnici.
„Asistované využití techniky pro komunikaci s rodinou tam, kde toho z jakéhokoliv důvodu pacient schopný není, je pro nás v této době velmi důležité. I nás zdravotníky totiž velmi trápí to, že naši pacienti nemohou být se svými blízkými v takové míře, jak by bylo třeba a cítí se osamělí,“ říká primářka interního oddělení MUDr. Markéta Veverková a dodává „Je samozřejmostí, že v případě závažného zdravotního stavu je po předchozí domluvě s ošetřujícím lékařem a při dodržení všech nezbytných hygienických opatření, návštěva na oddělení umožněna.“
„Tato těžká doba s sebou nese i něco dobrého. Jsme si blíž, více se navzájem podporujeme a více přemýšlíme o tom, jak maximálně podpořit všechny naše pacienty a jejich blízké. Jednou z možností takové podpory je i využití distanční formy komunikace,“ říká MUDr. Exnerová na závěr.
|
Pokud se chcete propojit se svými hospitalizovanými příbuznými skrze komunikační kanál nainstalovaný v tabletech, obraťte se prosím na naší sociální pracovnici: Bc. Lada Hýlová |
Doporučení České společnosti paliativní medicíny ČLS JEP ke komunikaci se můžete dozvědět na stránkách ČSPM.
