Příchod podzimu je prý spojen s vyšším výskytem psychických a neurologických onemocnění. Co je na tom pravdy?
Podzim s sebou přináší krátké dny a delší noci. Nejen různé viry v okolí, ale také nepříznivé počasí či nedostatek slunečních paprsků působí negativně na naši obranyschopnost a psychiku. Tělo bývá více unavené a snáze podléhá nemocem. Tím dochází k častému tzv. „vzplanutí„ chronických onemocnění - od dýchacích potíží přes autoimunitní onemocnění jako např. roztroušená sklerosa. Dochází k tzv. “špatná náladě“, rozvoji úzkosti, deprese, s tím nespavosti nebo naopak k usínání během dne. Nedokonalý spánek vede k bolestem hlavy a větší únavě, je to začarovaný kruh. Nedostatek pohybu a nárůst tělesné hmotnosti vede k bolestem zad. S koncem roku lidé častěji bilancují - co v roce dokázali nebo spíše nedokázali. Je dokázáno, že konec roku je spojen s větším výskytem sebevražd.
Statistiky uvádějí, že každá třetí osoba ve věku nad 80 let trpí alespoň jedním neurologickým onemocněním. Jakou to představuje zátěž pro neurologické oddělení?
Neurologickým onemocněním netrpí pouze generace vyššího věku, ale postihuje i mladší věkové skupiny. S vyšším věkem však přibývá pacientů s cévními mozkovými příhodami, pacientů s poruchami paměti, demencí, bolestmi zad, která jsou podmíněna osteoporózou nebo artrózou nosných kloubů (kolena, kyčel). Častá jsou nádorová onemocnění. Neurologické oddělení poskytuje komplexní péči bez rozdílu věku pacienta, a to podle nejnovějších poznatků a léčebných postupů. Léčba je ekonomicky velmi náročná.
Řada onemocnění však vede k trvalé invaliditě nebo ztrátě soběstačnosti vyžadující péči druhé osoby. Někdy je opravdu velmi těžké rodině vysvětlit, že jejich příbuzný již nezvládne být doma sám, nezvládne běžné denní činnosti, jako se umýt, uvařit nebo dokonce vyprat. A je tedy nutné se o babičku nebo dědečka postarat. Více jak v 50-ti procent případů poté rodina ztrácí zájem. To je velmi, velmi smutné. Právě zajištění následné péče vede k prodloužení doby hospitalizace na akutním lůžku a je největší zátěží pro neurologické oddělení. Naštěstí v naší nemocnici výborně funguje práce sociální pracovnice. S její pomocí se nám daří poměrně rychle umístit pacienty na oddělení následné nebo hospicové péče. Za to jí patří velký dík.
Jakou roli v souvislosti se stárnutím populace, mohou hrát preventivní programy z hlediska neurologie?
Co je to stáří? Člověk je starý, nakolik se cítí. Někteří lidé jsou staří v 35. letech, někdo je mladý v 85 letech a nic není problém. Datum narození v tomto případě určitě nerozhoduje. Mám pacienta, kterému je dnes 85 let. Je po operaci páteře a obou kyčelních kloubů. Asi před deseti lety jsme spolu řešili, jak se zbavit dlouhodobé chronické bolesti. Bohudík si vzal mé rady k srdci. Na bolesti zad nejdůležitější je fyzicky přiměřená aktivita. Tento pacient chodí denně se svou manželkou a psem ve svých 85 letech 10-15 km, za každého počasí, v létě i v zimě. Preventivní programy jsou důležité –zejména se zaměřením na kardiovaskulární onemocnění –monitorace hladin cholesterolu, krevního tlaku, hladiny krevního cukru. Stejně jako programy na odvykání kouření nebo pohybové programy. Ze všech programů je určitě nejdůležitější dostatek spánku a odpočinku, tělesná aktivita a vyvážená strava bohatá na vitaminy a minerály.
Podle statistických údajů trpí v ČR demencí, včetně Alzheimerovy choroby, zhruba 150 tisíc osob. Tisíce pacientů se léčí s epilepsií nebo Parkinsonovou nemocí. Zaznamenali jste v minulosti tak velký počet neurologických pacientů? Spadají tato onemocnění do kategorie „civilizačních nemocí“?
Slovo demence pochází z latinského slova de-mens, tedy nerozum, nepříčetnost či šílenost. Alzheimerova nemoc je typickým onemocněním vyšších věkových skupin. Od 65 let věku se v pětiletých údobích její prevalance přibližně zdvojnásobuje. Výskyt je vyšší u žen. Alzheimerova nemoc, stejně jako jiné demence, stejně tak jako Parkinsonova nemoc patří mezi tzv. neurodegenerativní onemocnění.
Naopak epilepsie – opakování epileptických záchvatů – patří mezi nejčastější neurologická onemocnění. Epilepsie postihuje všechny věkové skupiny, od dětí počínaje, po pacienty ve vysokém věku konče. Každý z nás může mít jednou v životě epileptický záchvat, neznamená to však, že trpí epilepsií. Domnívám se, že počet pacientů léčených v naších ambulancí, s výše uvedenou diagnózou, splňuje v počtu celorepublikové statistiky. Máme lékaře, kteří se na léčbu těchto onemocnění specializují a léčit ji umí. Tato onemocnění nepatří do tzv. civilizačních onemocnění.
Zaznamenáváte ve spádové oblasti nějaké větší výkyvy ve výskytu neurologických onemocnění?
Nedělám si přesné statistiky neurologických onemocnění. Ale určitě celorepublikově stoupá počet onkologických onemocnění. V letních měsících je u nás daleko větší výskyt pacientů se zánětem mozku nebo mozkových blan, zejména klíšťovou meningoencefalitidou nebo lymskou boreliózou. Celé povodí Berounky a Vltavy, celá oblast Brdských a Křivoklátských lesů je nejvíce promořenou oblastí. My jsme přímo ve středu této oblasti.
Jak je důležitá interdisciplinarita při léčbě neurologických onemocnění? S jakými odděleními nejvíce spolupracujete při léčbě neurologických pacientů?
Při léčbě neurologických onemocnění, stejně jako v jiných oborech, je spolupráce s kolegy jiných odborností nesmírně důležitá. Nejvíce v naší nemocnici spolupracujeme s internisty, a myslím, že i oni s námi. Na druhém místě s lékaři zobrazovacích metod. Pacienti s nimi přichází do styku minimálně, ale jejich práce je nesmírně důležitá. Právě přesný popis RTG snímku, ultrazvukového vyšetření, CT vyšetření nebo magnetické resonance, jsou pro nás nesmírně cenné. Dále spolupracujeme se specializovanými vyššími pracovišti. Zejména neurochirurgickým oddělením ÚVN Střešovice a Nemocnice Na Homolce, nebo neurologickým oddělením FN Praha Motol. Právě poloha zdejší nemocnice, blízkost a dopravní dostupnost těchto pracovišť je pro pacienta v akutním stavu bonusem.
Na které nemoci se specializuje hořovická neurologie? Jak jste na tom z hlediska personálu, kapacity a zařízení?
Hořovická neurologie poskytuje komplexní neurologickou péči. Asi nejvíce jsou zde léčeni pacienti s chronickými bolestmi zad, pacienti s cévním onemocněním mozku, bolestmi hlavy a epilepsií. Byť nejsme iktovým centrem - tj. specializovaná pracoviště pro léčbu cévních mozkových příhod – podáváme pacientů, v indikovaných případech, naprosto stejnou léčbu jako v těchto centrech.
Co se týče personálu: právě v nemocnici, ať pracujete na jakémkoliv oddělení nebo ambulanci, se jedná vždy o práci týmovou. Právě tým lidí, dělá oddělení oddělením jakým je, dělá nemocnici nemocnicí. Stačí jeden jediný člověk, aby práci celého kolektivu narušil. Důvěra lidí se získává velmi obtížně, nechá se ztratit jedním slovem, jednou větou. V současné době lůžkové oddělení disponuje 29 lůžky (z toho je 6 lůžek IMP) a třemi lůžky JIP: O pacienty se stará 11 lékařů, 14 sester a pět ošetřovatelek, máme tři ambulantní sestry a tři specializované ambulantní sestry. Více jak polovina personálu však pracuje na zkrácený úvazek. S nedostatkem personálu se potýká většina nemocnic i některá oddělení. Je velkou chybou si nelhávat , že tento problém neexistuje. I my jsme měli v letních měsících na přechodnou dobu personální problémy a bylo nutné provést určitá opatření. Nyní se situace stabilizovala. Velký obdiv a poděkování patří všem, kteří vydrželi, pracovali přes čas, a to na úkor své rodiny a volného času.
Celé neurologické oddělení je komplexně zrekonstruované a moderně vybavené. Jen pro dlouhodobě ležící pacienty, bychom potřebovali více antidekubitálních lůžek. Co se týče přístrojového vybavení – většina přístrojů, ať již EMG, EEG nebo UZ jsou na hranici své životnosti. Ale i zde majitel nemocnice přislíbil nákup nových přístrojů, tak pevně věřím, že své sliby splní.
