Jedna kanadská studie monitorovala spánek u malé skupiny policejních důstojníků, kteří sloužili noční směny. Sledována byla doba a načasování spánku, hladina světla a množství produkovaného „spánkového hormonu“ melatoninu. Běžně je melatonin uvolňován pozdě večer, když se začínáme cítit unavení a chystáme se do postele. Pokud jste však adaptováni na noční směny, vrchol produkce melatoninu se posouvá do denních hodin. Ti policejní důstojníci, jejichž organismus se nočním směnám dokázal přizpůsobit (a bylo jich pouze 40%), se v práci cítili lépe a byli bdělejší. Podobné výsledky ukázala i rozsáhlejší studie, čítající tentokrát 3000 policejních důstojníků, kde navíc u 40% z nich byla diagnostikována porucha spánku.
Když se zaměříme na fyziologické dopady, pak musíme zmínit zvýšenou hladinu stresového hormonu kortizolu, která v dlouhodobém horizontu vede k vyššímu riziku srdečních komplikací a vyššímu krevnímu tlaku. Bylo dokonce prokázáno, že ke zvýšení krevního tlaku stačí již jedna jediná noční směna. Dalšími dlouhodobými dopady jsou zhoršená glukozová tolerance a metabolické změny vedoucí dokonce ke zvýšení rizika rozvoje diabetu 2.typu a obezity.
A pokud nemáme jinou volbu než pracovat v noci, pak nezbývá, než se zaměřit na jiné aspekty zdravého životního stylu, abychom situaci vyvážili, tedy zejména racionální a zdravá strava a adekvátní fyzická zátěž. Při denním spánku se rovněž doporučuje spát v dobře zatemněné a odvětrané místnosti.
