Co vše zajišťuje vedoucí úklidu? Jak vypadá váš běžný pracovní den?
Především to, aby nemocnice nejen čistě vypadala, ale skutečně čistá i byla. Každý den, když přijdu do práce, jdu si jako první projít celou nemocnici a zkontroluji, zda je vše čisté, či zda je někde něco potřeba. S uklízečkami řeším jejich pracovní náplň na celý den vždy den předem, tudíž už od rána každá ví, který je její rajón a co má daný den na starosti.
Kolik lidí se stará o úklid celé nemocnice a v jakém režimu pracují?
Celkem je nás v nemocnici 25. Je těžké popsat konkrétní pracovní režim, protože každý den bývá velmi rozmanitý. Obecně má ale každá z holek svou úlohu a oddělení, o které se stará, a každý den k tomu pak připadají další úkoly. Počet uklízeček na jedno oddělení je velmi individuální, u každého oddělení to je jinak. Záleží na tom, jak je rozsáhlé a jestli je tam velká fluktuace lidí. Například na interním oddělení je potřeba více lidí na úklid, protože je tam také větší koncentrace pacientů. Naopak na dětském oddělení nebo porodních sálech se pohybuje lidí méně. To je také možná důvod, proč tam holky chodí uklízet nejraději (směje se).
Co máte na své práci nejraději?
Na mé práci mě asi nejvíce baví kontakt s lidmi. Jsem extrovertní typ a nedokázala bych být zavřená někde v kanceláři, potřebuji být neustále v pohybu. Vždy mě někdo zavolá, já to rychle běžím kontrolovat a případně na místo zavolám někoho na úklid. Zároveň tu mám i skvělý kolektiv, to je pro mě velmi důležité.
Několik lidí mě upozornilo, že v Nemocnici Hořovice není cítit dezinfekce jako v ostatních nemocnicích. Jak to děláte?
To bude asi tím, že se o nemocnici snažíme starat jako o vlastní (usmívá se). Nemocnici pravidelně uklízíme a vytíráme. Dokonce tak, že v rámci celého dne uklízečky přidělený prostor projdou několikrát, aby měly jistotu, že je vše opravdu čisté. Také často vynášíme odpadky.
Jak často se musí v nemocničním úklidu měnit pracovní nástroje?
Vozíky s čisticími prostředky není potřeba měnit tak často, jen je každý den umýváme. Co je ale potřeba obměňovat, jsou mopy. Samozřejmě pak i dezinfekční a čisticí prostředky samotné, těch spotřebujeme řádově desítky litrů týdně.
S jakými problémy jste se museli vypořádat s ohledem na minimalizaci šíření covidu-19?
Nejvýraznější změnou je rozhodně zvýšená frekvence úklidu. Začali jsme také uklízet jinak, než tomu bylo před covidem-19. Dbáme na pečlivý úklid například u klik na dveřích, zábradlí, sedaček a podobně. Dříve to stačilo uklízet stejně jako všechno ostatní, teď tomu musíme věnovat zvýšenou pozornost a vše často dezinfikovat. Přibyly nám také covidové buňky a oddělení pro nemocné pacienty, kde prostory dezinfikujeme několikrát denně. Tam spolu se zdravotníky musí i uklízečky nosit speciální oblek, aby se nenakazily. Sama jsem si to několikrát vyzkoušela a uklízet v tom, byť jen třeba tři hodiny, je opravdu namáhavé.
Jak funguje spolupráce se zdravotnickým personálem a pacienty? Nedělají si z uklízeček sluhy? Nejednají povýšeně?
Naopak. Spolupráce se zdravotníky i pacienty je velmi dobrá, chovají se k nám slušně a s úctou. Samozřejmě že se někdy mezi hospitalizovanými pacienty najdou i tací, kteří se nechovají vždy mile, těch ale není tolik. Většina si zřejmě uvědomuje, že také děláme, co je v našich silách, a podle toho pak s námi i jednají. Mně například zaměstnanci nemocnice přezdívají „rychlonožka“, protože když mě zavolají, vždy běžím, abych u nich byla co nejrychleji (směje se).
Stále více domácností sahá po netoxických úklidových prostředcích, je podobný trend i ve veřejných prostorách?
Myslím, že se touto cestou pomalu začínáme vydávat. Snažíme se používat prostředky, které máme odzkoušené a které jsou zároveň šetrnější k životnímu prostředí. Takových prostředků je spousta, tak se toho snažíme využít.
Jak si po práci čistíte hlavu? Jak relaxujete?
Po práci nejraději trávím čas s rodinou a vnoučaty. Pokud si chci odpočinout a na chvíli vypnout, jdu na zahrádku nebo si čtu. Obecně mám radši aktivní druh relaxace, celodenní koukání na televizi není nic pro mě.
